Skříňka pod umyvadlo s výřezem: jak změřit sifon, aby vám skříňka sedla

Skříňka pod umyvadlo je nábytek, u kterého se dá udělat chyba, kterou pak nespravíte ničím jiným než vrácením zboží. Buď sifon do výřezu sedne, nebo nesedne. Nic mezi tím.

Zároveň je to měření, které lidé podceňují, protože působí triviálně. Vždyť je to jen trubka. Jenže těch rozměrů, které musí sednout současně, je pět a stačí, aby jeden z nich byl o pár centimetrů jinde.

Sepsal jsem postup, kterým to změříte spolehlivě. Zabere dvacet minut a ušetří vám nepříjemný telefonát s dopravcem.

Co všechno je pod umyvadlem

Než začnete měřit, je dobré vědět, co hledáte. Pod umyvadlem se sbíhají tři různé věci a každá z nich může kolidovat se skříňkou.

Sifon. Zápachová uzávěrka, která zadržuje vodu a brání kanalizačnímu zápachu. U umyvadel se používá několik typů a liší se v tom, kolik místa zaberou.

Odpadní vývod ve stěně nebo v podlaze. Trubka, do které sifon ústí. Její pozice je daná instalací a mění se jen bouráním.

Rohové ventily. Dva uzávěry přívodu teplé a studené vody, obvykle ve stěně pod umyvadlem. Vyčnívají a mají na sobě připojené hadičky.

Ty poslední lidé při měření zapomínají skoro vždycky, a přitom kolidují stejně často jako sifon — jsou totiž výš a víc do stran.

Typy sifonů a kolik zaberou

Láhvový sifon je válec, který visí pod výpustí. Průměr těla bývá 70 až 80 mm a pod umyvadlem zabírá výrazný svislý prostor. Je to nejrozšířenější typ, dobře se čistí a je nejtolerantnější k nepřesnostem instalace.

Trubkový sifon ve tvaru písmene P je ohnutá trubka. Zabírá méně svisle, ale víc dozadu ke stěně.

Úsporný neboli plochý sifon je konstruovaný právě pro situace, kdy se pod umyvadlo musí vejít nábytek. Zabírá výrazně méně místa, ale hůř se čistí a u některých provedení bývá hlučnější.

Tenhle poslední typ je dobré mít v záloze. Když vám při měření vyjde, že se skříňka o pár centimetrů nevejde, výměna sifonu za úsporný bývá levnější a jednodušší než hledání jiné skříňky.

Pět rozměrů, které potřebujete

Vezměte si metr, tužku a papír. Měřte od hotové podlahy, ne od podkladu, a od finální stěny včetně obkladu.

1. Výška osy odpadního vývodu nad podlahou. Změřte od podlahy do středu trubky, která vychází ze stěny. U umyvadel bývá kolem 50 až 55 cm, ale rozptyl je velký a právě tady se to nejčastěji liší od předpokladu.

2. Vodorovná vzdálenost odpadu od stěny. Kolik centimetrů trubka vyčnívá. Přičtěte k tomu délku kolena, pokud už je nasazené.

3. Boční odchylka odpadu od osy umyvadla. Tohle je ten rozměr, který lidé nezměří a který způsobuje nejvíc problémů. Najděte si střed umyvadla, spusťte z něj svislici a změřte, o kolik je od ní odpad vlevo nebo vpravo. Ideálně nula. V praxi to bývá dva až deset centimetrů, protože instalatér umístil vývod tak, jak se mu to hodilo.

4. Průměr a výška těla sifonu. U láhvového změřte průměr válce a jeho svislý rozsah — od spodní hrany umyvadla ke spodku sifonu.

5. Poloha rohových ventilů. Výška nad podlahou a vodorovná vzdálenost od osy umyvadla, pro každý zvlášť. Připočtěte prostor na hadičky a na to, abyste ventilem mohli otočit.

Jak z těch čísel udělat rozhodnutí

Teď to porovnáte s výřezem ve skříňce, který výrobce uvádí.

Základní pravidlo: výřez musí být větší než sifon, ne stejný. Počítejte s vůlí dva až tři centimetry na každou stranu. Důvod je praktický — sifon se musí dát rozebrat a vyčistit, aniž byste demontovali skříňku. Když prochází výřezem přesně, dostanete se do situace, kdy pro vyčištění sifonu musíte vytáhnout celou skříňku.

Druhé pravidlo se týká té boční odchylky z bodu tři. Pokud je odpad mimo osu o víc než tři čtyři centimetry, standardní středový výřez nemusí stačit. Řešení jsou tři: skříňka s širším výřezem, skříňka s výřezem v zadní stěně místo v polici, nebo posunutí odpadu.

Třetí věc, na kterou upozorňuju z vlastní zkušenosti: zkontrolujte, jestli má skříňka výřez i v polici uvnitř, ne jen v zadní stěně. U dvoupolicových skříněk se stává, že zadní stěna výřez má a police ne — a sifon pak narazí do police.

Výška: rozměr, který se počítá pozpátku

Ergonomická výška horní hrany umyvadla je zhruba 85 centimetrů nad podlahou. Vyšší lidé si často pochvalují 90, u domácnosti s malými dětmi se jde níž.

Od téhle hodnoty se odvíjí výška skříňky, ale záleží na typu umyvadla.

Zápustné nebo vestavěné umyvadlo sedí v desce skříňky. Výška skříňky je pak zhruba rovna cílové výšce umyvadla, tedy kolem 85 cm.

Umyvadlo na desku stojí navrchu a jeho vlastní výška se přičítá. Miska vysoká 12 až 15 cm znamená, že skříňka musí být kolem 70 až 73 cm, aby výsledek vyšel na 85.

Tohle je nejčastější chyba u umyvadel na desku: člověk koupí skříňku standardní výšky a umyvadlo mu pak vyjde skoro na metr. Používá se to špatně, voda stříká a děti nedosáhnou.

Umyvadlo zavěšené na stěně se skříňkou nesouvisí a skříňka pod ním musí být nižší než spodní hrana umyvadla, s rezervou na sifon.

Dřevo v koupelně: co mu vadí

Kolem masivu v koupelně panuje víc obav, než je nutné, a zároveň se podceňuje ta jediná věc, která opravdu vadí.

Dřevo mění rozměry podle vlhkosti vzduchu a tohle kolísání zvládá dobře, pokud je pomalé. Koupelna, kde se sprchuje, vyskočí během deseti minut na osmdesát až devadesát procent relativní vlhkosti a po vyvětrání se vrátí zpátky. Tenhle cyklus dřevu nevadí, pokud po něm následuje vysušení.

Co vadí, je trvale vysoká vlhkost. Koupelna bez okna a bez funkčního odtahu, kde vlhkost neklesne pod sedmdesát procent celý den, je pro dřevo špatné prostředí — a nejen pro dřevo, protože ve stejných podmínkách roste plíseň.

Prakticky to znamená, že rozhodnutí o dřevěném nábytku v koupelně je ve skutečnosti rozhodnutí o větrání. Když máte okno nebo funkční ventilátor s doběhem, masiv poslouží dlouho. Když ne, řešte nejdřív odtah.

Dvě další praktické věci. Nábytek by neměl stát přímo na podlaze — nožky nebo sokl, který ho zvedne alespoň pár centimetrů, ho ochrání před vodou, která na podlaze skončí při každém sprchování. A povrchová úprava: pro koupelnu bych volil olej s vyšším podílem tvrdých vosků nebo kvalitní matný lak, protože obojí lépe odolává opakovanému namočení než tenký olej.

Když to nevychází

Čtyři možnosti, seřazené od nejlevnější.

Výměna sifonu za úsporný. Stojí pár stovek, zvládne to i laik a získáte několik centimetrů svisle. První věc, kterou zkusit.

Skříňka s výřezem v zadní stěně místo v polici. Řeší situace, kdy je odpad vysoko nebo mimo osu.

Skříňka bez zadní stěny. Některá provedení ji nemají vůbec, což problém odstraní úplně za cenu toho, že vidíte na instalaci a hůř se uklízí.

Posun odpadu. Nejdražší a nejvíc práce, ale někdy jediné řešení — hlavně u umyvadel na desku, kde je prostor napjatý.

Když si chcete udělat představu o tom, jak se výřezy u jednotlivých kusů liší, projděte si skříňky pod umyvadlo z masivu a dívejte se konkrétně po tom, kde je výřez umístěný a jak je velký. Samostatnou kategorii tvoří kusy pod umyvadlo s výřezem, kde je tenhle parametr řešený rovnou.

Než objednáte: kontrolní seznam

Shrnuju to do bodů, které si můžete odškrtat.

Máte změřenou výšku osy odpadu od podlahy. Máte vzdálenost odpadu od stěny. Máte boční odchylku od osy umyvadla. Máte průměr a svislý rozsah sifonu. Máte pozice obou rohových ventilů.

U vybrané skříňky víte, kde je výřez, jak je velký a jestli je i v polici, ne jen v zadní stěně. Víte, jaká bude výsledná výška horní hrany umyvadla po sečtení skříňky a umyvadla.

A poslední bod, který zní směšně, ale zachránil mi jednou celý den: zkontrolujte, že se dvířka skříňky dají otevřít, aniž by narazila do dveří koupelny nebo do vany. V malé koupelně se to stává překvapivě často.

Kdo řeší celou koupelnu najednou, ne jen jeden kus, může si projít koupelnový nábytek z masivu a plánovat rozměry společně — skříňka pod umyvadlo se totiž skoro vždycky pere o prostor se dveřmi, vanou nebo pračkou, a řešit ji samostatně vede k tomu, že vám sedne ona, ale nesedne nic dalšího.

Zdroje

• ČSN EN 274 — Odpadní soupravy zařizovacích předmětů. Požadavky, zkušební metody
• ČSN 73 6660 — Vnitřní vodovody; umístění a provedení přívodních armatur
• ČSN EN 12056 — Vnitřní kanalizace — gravitační systémy; zápachové uzávěrky
• ČSN 73 4108 — Hygienická zařízení a šatny; doporučené výšky zařizovacích předmětů
• Neufert, E.: Architects' Data — ergonomické výšky umyvadel a prostorové nároky hygienických zařízení
• Panero, J., Zelnik, M.: Human Dimension and Interior Space — antropometrie práce u umyvadla vestoje
• USDA Forest Products Laboratory: Wood Handbook — chování dřeva při cyklickém kolísání vlhkosti
• ASHRAE Standard 62.2 — Ventilation and Acceptable Indoor Air Quality in Residential Buildings (odvětrání hygienických místností)