Kontejnery na oblečení: patří do nich i něco jiného?

Ještě před pár lety se o recyklaci textilu moc nemluvilo. Když se ho neujal někdo z příbuzných a známých, putovalo oblečení do směsného odpadu. Dnes už jsou kontejnery na textil v každém městě. Co do nich patří a co už ne?

Předjarní úklid

Vyhodit přebytečné oblečení jen tak do popelnice je velká škoda, protože mu ještě můžeme dát druhou šanci. S příchodem nového roku si mnoho z nás dá předsevzetí pořádně protřídit skříně. Oblečení, které už z různých důvodů nechcete nosit, sbalte do igelitové tašky nebo pytle a najděte ve svém okolí kontejner na textil. Můžete tak pomoci někomu, kdo to potřebuje, místo abyste jen vytvořili další odpad bez užitku. Z kontejneru se pak textil sváží do centrálního skladu, kde se ručně třídí a rozděluje neziskovým organizacím a lidem v nouzi. Textil, který nejde využít, si převezmou partnerské firmy a zpracují ho na čistící hadry, výplň autosedaček nebo slamníků a mnoho dalších věcí. I tak má ale kontejner na textil pravidla, co do něj patří a co ne.

Čisté a suché

Aby byla recyklace textilu efektivní, do kontejneru můžete dát čisté, suché, nezničené kousky oblečení jako jsou trička, mikiny, košile, svetry, kalhoty, sukně, šaty, bundy, kabáty a samozřejmě i různé šály nebo šátky. Dát do kontejneru na oblečení můžete také nezničené boty, ideálně svázané k sobě třeba tkaničkami či v igelitovém pytli spolu. Vítané je také ložní prádlo, prostěradla, ručníky, pásky, kabelky a také různé doplňky. Vše, co už neunosíte nebo nevyužijete, dejte do igelitového pytle a vložte do kontejneru na textil. Co nepatří do kontejneru, ale opravdu směsného odpadu, jsou různé odpadky, špinavý, mokrý nebo zničený textil a třeba i koberce a rohožky. Kontejnerů na textil je dnes už opravdu mnoho a v každém městě je minimálně jeden. Samozřejmě může být jednodušší vyhodit nevyužité oblečení do popelnice před domem, ale zkuste odnos textilu spojit s procházkou a dobrým pocitem, že pomáháte dalším lidem i přírodě.

Publikováno: 26. 01. 2020

Kategorie: Móda

Autor: Ivana Křivánková