Rozhovor: Technické potápění není jen o hloubce. Je to o disciplíně a pokoře

Technické potápění je svět, kam se běžný rekreační potápěč nedostane. Hloubky přes 40 metrů, víc než jedna láhev, dekomprese, často i jeskyně nebo vraky. Místo pohody v Karibiku přichází plánování, přesnost a výbava připomínající kosmonauta.

Pozvali jsme si Tomáše, který má za sebou stovky hodin pod hladinou, často v podmínkách, kde není prostor na chybu. V rozhovoru vysvětlil, co vlastně technické potápění obnáší, kdo by o něm měl uvažovat a proč výbava není jen „hračka“, ale základ přežití.

Tomáši, co tě přivedlo k technickému potápění?

Začalo to úplně klasicky. Open Water, pak pokročilý kurz, no a pak ponor na vrak, kde mi instruktor řekl: „Sem se rekreačně nesmí.“ A mě to chytlo. Ne kvůli adrenalinu, ale kvůli výzvě. Jsem typ člověka, který rád rozumí systému – a technické potápění je právě o tom: chápat, plánovat, předvídat.

Jak bys technické potápění popsal laikovi?

Řekl bych: „Je to potápění za hranicemi běžných limitů.“ Tedy pod 40 metrů, s více plyny (např. trimix), s dlouhými dekompresními zastávkami. Potápíme se do vraků, jeskyní, v chladné vodě nebo v noci. Nejde o dobrodružství pro lajky – jde o přesnost. Máme checklisty, zálohy všeho, dýchací plány, výpočty, které se nemůžou pokazit.

Zvenku to vypadá drsně, ale v jádru je to velmi pokorná disciplína.

Pro koho to podle tebe je?

Pro lidi, co chtějí víc než "koukat na rybičky". Ale ne nutně pro adrenalinové šílence. Spíš pro systematické, klidné lidi. Lidi, co si potápění chtějí opravdu promyslet, naplánovat a zvládnout – ne jen „skočit do vody“. A hlavně: lidi, co respektují rizika. Technické potápění není hra.

Co tě osobně nejvíc fascinuje na hloubkách?

Ticho. Tlak. Čas. Když jsi ve 70 metrech, je to úplně jiný svět. Dýcháš trimix, vnímáš jen to nejnutnější. Všechno je pomalé, klidné, soustředěné. A víš, že každé rozhodnutí má důsledky. To tě naučí být tady a teď jako máloco jiného.

Co musí zvládnout člověk, než se vůbec k technickému potápění dostane?

Musí být opravdu pohodlný v základním potápění – ideálně mít za sebou desítky až stovky ponorů. Musí mít silné základy v plavání, orientaci, plánování, a hlavně v krizových situacích. Kurzy technického potápění (např. Advanced Nitrox, Decompression Procedures, Trimix) jsou náročné – fyzicky i psychicky. Často trvají déle a vyžadují důslednost.

A pak výbava – ta není levná a není jednoduchá. Ale je naprosto klíčová.

Co je podle tebe největší mýtus o technickém potápění?

Že je to jen pro "drsňáky". Ve skutečnosti drsňáctví pod vodou zabíjí. Potřebuješ disciplínu, spolupráci, pokoru. Žádné ego. A taky se hodně lidí bojí, že musí být "super fyzička". Ale není to o svalech – je to o hlavě.

Jakou výbavu doporučuješ a na co si dát pozor?

Výbava musí být 100% funkční, spolehlivá a známá. Musíš vědět, jak se chová, jak se chová v nouzi, jak ji opravit pod vodou. Já osobně používám hodně věcí od Soprastek (značka vybavení pro technické potápění) – mají výborné backplate systémy, dvojčata, reely, a taky dekompresní bójky a wingy, které sedí dobře a netahají tě do šikma. Jejich věci jsou kvalitní, bez zbytečných kudrlinek, ale za velmi dobrou cenu.

Nešetři na výbavě. Ale hlavně: znáš ji? Vyzkoušel jsi ji? V noci, ve stresu? To je důležité.

Zažil jsi situaci, kdy šlo fakt do tuhého?

Ano. Ponor do jeskyně v Chorvatsku. Partner se odpojil při otáčení v úzkém prostoru, ztratil orientaci. Měl jsem dost vzduchu, ale nervy pracovaly. Všechno se zpomalilo. Postup, hledání, komunikace. Trvalo to dvě minuty, ale připadalo mi to jako věčnost. Nakonec všechno dobře dopadlo, ale to byla chvíle, kdy jsem si potvrdil, že plánování, výcvik a klid jsou klíčové.

Kam tě potápění ještě táhne?

Antarktida. Tamní podmínky – chlad, tma, odlehlost – mě přitahují. A taky jeskyně v Mexiku, ale ty hlubší, méně známé. Technické potápění je svět, kde se pořád učíš. A kde pokora je vždycky na prvním místě.

Závěrečné slovo pro ty, kteří o „tech divingu“ uvažují?

Začni u základů. Nauč se dokonale ovládat rekreační výbavu. Pak se uč plánovat. A až pak se rozhlédni po kurzech. A hlavně: najdi mentora, ne jen školu. Někdo, kdo ti předá i to, co není v učebnici.

A až si budeš kupovat výbavu – nekoukej jen na cenu. Kup si něco, čemu budeš důvěřovat, když půjde do tuhého. Já věřím Soprasu.

Závěr

Technické potápění je fascinující svět – ale není pro každého. Je to svět přesnosti, disciplíny a respektu. Pokud tě ale volá, jdi do něj s hlavou otevřenou, s pokorou a s dobrým vybavením. A uvidíš – některé zážitky z hloubek se ti vryjí pod kůži navždy.